Zavoláte dodavateli kvůli elektřině na příští rok. A místo nabídky slyšíte, že teď nenaceňují. Nebo cenu pošlou, ale je tak vysoko, že nedává smysl. Přesně to teď řeší řada firem se spotřebou nad 100 MWh ročně.
Důvod není abstraktní. Trh s energiemi je od konce února 2026 rozhozený. Po vypuknutí války s Íránem 28. února 2026 vystřelily evropské ceny plynu o víc než 70 %, ropa Brent během března přidala zhruba 59 % a EU začala řešit, jak před zimou doplnit zásobníky. Na českém denním trhu OTE byl 1. dubna 2026 BASE LOAD 147,90 EUR/MWh.
Běžná akviziční nabídka, jakou byste dostali v klidném trhu, teď často nepřijde. Dodavatel se nedívá jen na to, kolik ročně odeberete. Zajímá ho i váš odběrový profil, délka kontraktu a hlavně to, jaké cenové riziko na sebe bere. Když se trh hýbe skokově, část obchodníků radši nenaceňuje vůbec. A část naceňuje tak, aby si pokryla riziko.
Kdy si můžete dovolit čekat
Čekání dává smysl ve chvíli, kdy máte cenu zajištěnou ještě na delší dobu, smlouva je čitelná a není v ní otevřený prostor pro jednostrannou změnu neregulované části ceny. V takové situaci si můžete pár týdnů dovolit sledovat trh a nejednat pod tlakem. Ale když smlouva končí za pár měsíců, dodavatelé zkracují platnost nabídek nebo už slyšíte odpovědi typu „teď neoceňujeme“ nebo „platí to jen do zítřka“. V takové chvíli bývá dražší otálet než přijmout cenu, která není příjemná, ale ještě se s ní dá pracovat.
Proč se dodavatelé teď do fixací nehrnou
Dodavatel vám fixní cenu nevymyslí od stolu. Aby ji mohl dát na rok nebo dva dopředu, musí mít komoditu nakoupenou nebo aspoň vědět, za jakých podmínek ji zajistí. A tady je problém. Konflikt kolem Íránu vyhnal nahoru ropu i plyn a zvýšil nejistotu kolem klíčových přepravních tras. Zároveň Evropská komise tlačí na dřívější doplňování zásobníků, protože evropské zásoby plynu spadly jen zhruba na 28 % kapacity. Do elektřiny se to propisuje přímo. V evropském trhu cenu často dorovnávají plynové elektrárny. Když vyskočí plyn, jde nahoru i elektřina. Proto dnes fixace nevypadají tak jako před pár měsíci.
Co vám říká spot a co fixace
Spot ukazuje, za kolik se elektřina obchoduje právě teď nebo na nejbližší dodání. Na OTE byl 1. dubna 2026 denní BASE LOAD 147,90 EUR/MWh. Ve špičce vycházel PEAK LOAD na 140,93 EUR/MWh a mimo špičku OFF PEAK na 154,87 EUR/MWh. Už z těch čísel je vidět, že trh teď nejede v klidném režimu.
Pod tlakem je i plyn. Na vnitrodenním trhu OTE se pro 1. dubna 2026 objevila vážená průměrná cena plynu 55,57 EUR/MWh. A právě to je pro cenu elektřiny podstatné. Když je drahý plyn, prodražuje se i výroba elektřiny a dodavatelé jsou opatrnější s tím, co vám slíbí dopředu.
Fixace proto neznamená, že vám dodavatel jen vezme dnešní spotovou cenu a pošle ji do smlouvy. Znamená to, že se dívá, za kolik umí elektřinu zajistit na příští rok, a kolik rizika si při tom bere na sebe. V trhu, kde je spot skoro 148 EUR/MWh a plyn přes 55 EUR/MWh, bývá výsledek jednoduchý: část dodavatelů raději nenaceňuje vůbec a část pošle nabídku s výraznou rezervou.
U odběru nad 100 MWh už nejste „běžný zákazník“
Firma s odběrem nad 100 MWh ročně nespadá do běžného ceníku. Cena se u takového odběru staví individuálně podle diagramu spotřeby, sazby, rezervovaného příkonu, délky fixace a někdy i podle toho, jestli jde o nový odběr nebo přechod od konkurence.
A právě tady obvykle vzniká problém. Jakmile přecházíte od jiného dodavatele nebo řešíte novou smlouvu, jste pro obchodníka nový zákazník. Akviziční nabídky reagují na trh nejrychleji. V klidném období to může být výhoda. V rozkolísaném trhu se ten samý mechanismus obrátí proti vám.
Co si otevřít dřív, než začnete obvolávat trh
Než pošlete první poptávku, vytáhněte stávající smlouvu a obchodní podmínky. Zajímají vás čtyři věci: konec smlouvy, způsob tvorby ceny, pravidla automatického prodloužení a sankce za předčasné ukončení.
Tady je potřeba být přesný i právně. Energetický zákon dává určitá práva spotřebitelům a vybraným podnikajícím fyzickým osobám. Řeší mimo jiné automatické prolongace i možnost reagovat na změnu ceny nebo podmínek. U spotřebitele zákon počítá třeba s možností vypovědět smlouvu do dvacátého dne před koncem závazku, pokud obsahuje automatické prodloužení bez výslovného souhlasu, a také s povinností dodavatele oznámit nové podmínky nejpozději třicet dní před uplynutím sjednané doby. Při zvýšení ceny pak zákon pro spotřebitele a dotčené podnikající fyzické osoby počítá s právem vypovědět závazek do desátého dne před účinností změny.
U s.r.o. a a.s. ale nelze automaticky předpokládat stejný režim. Tam rozhoduje hlavně to, co máte podepsané. Takže nespoléhejte na „dodavatel to musí oznámit třicet dní předem“, dokud nevíte, co přesně řeší vaše smlouva a jaký typ zákazníka se na vás vztahuje. U větších firemních odběrů bývá odpověď spíš ve smlouvě než v obecné poučce.
Co bude dodavatel chtít, než vám dá cenu
Počítejte s tím, že si vyžádá roční diagram spotřeby. Ideálně po měsících, ještě lépe po hodinách, pokud máte průběhové měření. Dále distribuční sazbu, rezervovaný příkon, EAN, datum konce stávající smlouvy a požadovanou délku fixace.
Čím přesnější data dodáte, tím menší prostor necháte pro rizikovou přirážku. Firma, která pošle jen celkovou roční spotřebu, vypadá z pohledu obchodníka úplně jinak než firma, která doloží celý odběrový profil a ví, co chce.
Index zajištění něco napoví, ale neříká všechno
ERÚ uvádí, že obchodníci mají index zajištění zveřejňovat k 31. březnu a 30. září. Pokud je nad 70 %, nemusí zveřejnit přesné procento, stačí informace, že zákonné minimum splňují. Pokud index nezveřejní včas nebo je pod 70 %, může to mít přímý význam pro spotřebitele a část podnikajících fyzických osob podle § 11a odst. 11 energetického zákona.
Pro větší firmy je to ale hlavně orientační signál. Ukazuje, jestli obchodník nakupuje dopředu, nebo nechává větší část rizika otevřenou. Jinými slovy: nízký nebo nezveřejněný index pro vás ještě automaticky neznamená snadnou výpověď bez postihu. Ale je to dost dobrý důvod zpozornět.
Modelový příklad
Představte si výrobní firmu se spotřebou 250 MWh ročně. Smlouva jí končí 31. července 2026. Na konci března osloví tři dodavatele. Jeden nové klienty dočasně nenaceňuje. Druhý pošle nabídku, která platí jen velmi krátce. Třetí nacení výrazně výš, než firma čekala.
Na první pohled to svádí k tomu počkat. Jenže při kontrole stávající smlouvy firma zjistí, že po konci závazku padá do výrazně horšího režimu a nemá sjednané žádné pohodlné přechodné období. V tu chvíli už nestojí otázka tak, jestli za měsíc dostane o něco lepší cenu. Stojí tak, jestli chce v červenci nakupovat pod tlakem a bez vyjednávací pozice. Právě tady firmy často chybují. Snaží se trefit dno trhu a mezitím přijdou o chvíli, kdy ještě mohly vybírat ze tří nabídek místo jedné.
Jak si připravit podklady pro poptávku
Připravte si spotřební diagram za posledních 12 měsíců, poslední vyúčtování, datum konce stávající smlouvy, EAN, distribuční sazbu, rezervovaný příkon a jasné zadání, jestli chcete fixaci na jeden, dva nebo tři roky. Pak oslovte aspoň tři dodavatele najednou.
Dodavatel, který dnes nenacení, nemusí být špatný. Ale dodavatel, který nacení výrazně výš než ostatní a zároveň vás tlačí do rychlého podpisu, si zaslouží víc otázek než jen tu, kolik stojí MWh.
Pět chyb, které firmy dělají nejčastěji
- Vezmou bez srovnání hned první nabídku.
- Soustředí se jen na cenu a neřeší, jak se může měnit.
- Přehlédnou konec smlouvy nebo automatické prodloužení.
- Úplně ignorují, jak je dodavatel zajištěný.
- Odmítnou i rozumnou nabídku jen proto, že je vyšší, než si pamatuí z klidnější doby.
Časté dotazy (FAQ):
Může dodavatel odmítnout nacenit mou firmu?
Ano. Obecně nemá povinnost dát každému novému firemnímu odběrateli nabídku. V nestabilním trhu je běžné, že část obchodníků dočasně zastaví akvizici nebo zkrátí horizont fixace. Jediná praktická obrana je oslovit víc dodavatelů najednou a dodat jim kvalitní podklady.
Co dělat, když mi smlouva končí za dva měsíce a nikdo nenacení?
Nejdřív prověřte stávající smlouvu a zjistěte, co se děje po skončení závazku. Zároveň jednejte i se současným dodavatelem, ne jen s novými. Když už je času málo, nejde jen o cenu. Jde o to, abyste nespadli do režimu, kde budete bez vyjednávací síly nakupovat za nevýhodných podmínek.
Jak poznám férovou nabídku?
Ne podle jedné ceny. Férová nabídka je hlavně čitelná. Víte, jak dlouho platí, co přesně fixuje, za jakých podmínek se může měnit a jaké sankce hrozí při předčasném ukončení. Hodí se i kontrola indexu zajištění obchodníka na jeho webu nebo v materiálech ERÚ.
Dejte si na jedno místo stávající smlouvu, poslední vyúčtování a případnou novou nabídku. Už z těchto tří dokumentů obvykle poznáte, jestli je problém v trhu, v rizikové přirážce, nebo přímo ve vaší smlouvě. V takové chvíli má hodinová kontrola podkladů větší cenu než další týden nejistoty.
